Prof. Valdis Pirags, MD - Lotyšsko

Současný stav a budoucí vize Integrativní medicíny v Lotyšsku

Děkuji, Tomáši, a jsem velmi šťasten, že zde mohu být. Jsem velmi vděčný za tuto příležitost zapojit se do této Platformy a sdílet své zkušenosti.

Jak vidíte z pozadí za mnou, pocházím z velmi klasické university - budova university je 150 let stará a máme již i nové přístavby, nové budovy, které byly postaveny v poslední době, ale stále se zde jedná o velmi klasický přístup - ne vždy "klasický" znamená něco jako zastaralý. A týká se to také tradiční a integrativní komplementární medicíny.

Jsem velmi šťasten, že zde je velmi klasická stará definice WHO z roku 1948:
"Zdraví je stavem kompletního fyzického, mentálního, společenského zdraví a pohody."

Vede se diskuze, že je zde něco chybného - medicína se stává součástí průmyslu a není centrem zájmu pacient - musíme se vrátit k zdravému základu medicíny, který zde vždy byl a rád bych zdůraznil, že ájurvéda a další obory jsou starodávné, ale jsou zároveň budoucností a věřím, že se stanou a medicínou 21. století. Lidé si to začínají uvědomovat a může to být vůbec pravda, když se podíváme na definici zdraví - je to skvělá definice integrativní medicíny.

Řeknu vám svůj osobní příběh: v integrativní medicíně a konkrétně v ájurvédě je to založeno na pohledech mého předchůdce a vedoucího integrativní medicíny na universitě v Lotyšsku. Jeho jméno je Martin Sihle a napsal knihu, která byla vydána téměř před 90 lety. Tato kniha - je stále dostupná v němčině, v anglické verzi - je to náhled lékaře na svět a význam chorob a pod nadpisem je apel na životní syntézu. Vidíte, že se to týká integrativní medicíny. Mimochodem zorganizoval v roce 1930, více než před 90 lety, v té starodávné budově, kterou vidíte za mnou, Carla Magna, první mezinárodní kongres o syntéze medicíny.

Syntéza medicíny je přibližně totéž jako to, co dnes chápeme pod pojmem integrativní medicína. Ve svém úvodu napsal: "Bylo by přirozené očekávat, že zdraví lidí, zejména těch, kterým hygienická opatření skutečně prospívají, by dosáhlo dosud nedosažené úrovně. To se však v žádném případě nestalo. Úmrtnost se tak snížila, že tato skutečnost má svou jasnou a pochopitelnou příčinu. Nemocnost však roste v takové míře, že vyvolává obrovské obavy." Jak je to pravdivé.

I v současnosti v průměru člověk dosahuje nesporně vyššího věku než dříve, avšak poznamenaného více či méně výrazným zdravotním stavem. Je to dobrý základ k podporování alternativních přístupů k léčbě.

Ptal se další otázku a tou je: "Co je úkolem lékaře?" A domnívá se, že dát pacientovi takový impuls v životním procesu, respektive táhnout za ta vlákna, aby potenciální léčivé faktory, které existují v každém člověku, mohly zajistit další proces uzdravení. To je klasický pohled, jak by léčba měla probíhat. Psal o příčinách, genetických jevech života. My pozorujeme na pacientech pouze reálnou povrchní vrstvu, nicméně jsou tady ještě hlubší vrstvy, které můžeme pozorovat například pomocí chemických testů - to je takzvaná potenciální vrstva a potom je ještě něco zde, co může být nazváno prepotenciální vrstva. Vybral jsem zde DNA. Tato prepotenciální vrstva leží ještě mnohem hlouběji, než je samotné DNA.

A pak napsal, že jakákoliv léčebná aktivita se sestává z Božské síly - pokud to lze pochopit. A tento genetický jev je to, co můžeme pozorovat klinickou studií. V potenciální vrstvě leží antagonistické příčiny nemoci a ta prepotenciální vrstva již zahrnuje prvotní příčinu života, energii, která hýbe světem.

Jako vedoucí integrativní medicíny na universitě jsem povinen následovat tuto tradici. Rád bych vám - ukazuji svým studentům tento slide - je to historie každé nemoci, obzvláště chronické nemoci. S pochopením těchto a potenciálu a prepotenciálních faktorů a jejich úrovní, vrstev v lidském těle a psýché - vidíte most k ájurvédskému pochopení rovnováhy dóš a tak dále. Jako správný lékař můžete se přece posouvat z patogenického pole do hygiogenetického pole, což mnoho autorů používá. Jsou to latinské a řecké termíny. Když si pohrajete s tímto kuželem, uvidíte rozdíl lékaře, který slouží pouze lékařskému průmyslu, a lékařem, který skutečně léčí svého pacienta.

Ve skutečnosti integrativní medicína jako termín je mnohem více přijímán jako termín administrátory a organizátory zdravotní péče a je to díky publikacím v devadesátých letech minulého století.

Zde je příklad pana Hancokse a jeho myšlenek integrativního přístupu ke zdravotní péči. Uvádí vědomí jako střet léčby. Což znamená, ať léčíme pacienta, vždy se musíme starat o jeho prostředí, nikoliv pouze o jeho biologické funkce a radiologické změny, které by měly být léčeny lékařským průmyslem.

Otázkou je, jak integrovat vědu těla, mysli a ducha? - již se této otázky dotkli i ostatní řečníci - a jak to vlastně přeložit do jazyka západní vědy? Je zde obrovská zeď nepochopení a mnoho odchylek. Mám na tuto věc trochu jiný pohled.

Pokud skutečně chceme něco změnit, měla byste vždy být jednota správného vzdělávání, výzkumu a klinické praxe. Jinak můžeme pořád obviňovat ministerstva a organizátory zdravotní péče. Toto je příklad ájurvédského vzdělávání a myslím, že to lze aplikovat i v jiných systémech.

Správné vzdělávání chybí obzvláště na západě, ale rovněž i v Indii a nevím, jak je tomu v Číně, ale myslím, že ta situace nebude příliš odlišná. Správné vzdělávání v oblasti vědeckých termínů - hovoříme zde o vzdělávání mladých lidí, kteří mohou najít své zaměstnání v integrativní oblasti, jakožto poskytovatele zdravotní péče.

Malý úvod ohledně pochopení, jak můžeme překládat tyto starověké znalosti - Bhaswati se toho dotkla, je to oblast EBM, tedy důkazů, a musíme znovu definovat, co je pod tím míněno. A potom je tady ajurvédská klinická praxe, která by měla být prováděna integrativním způsobem. Léčba pacienta by měla být poskytována celým týmem, který bude zahrnovat TCIM experty. Neměl by zde mezi nimi být pocit soutěžení a konkurence. Jak toho dosáhnout?

Musíme integrovat - alespoň v Lotyšsku o to usilujeme - ájurvédu, jógu a západní konvenční medicínu do jednoho celku. Symbolizuje to trojnost člověka v podobě ducha, těla a mysli.

Toto jsou oblasti různých TCIM oborů v Lotyšsku - vedu tyto tři zakroužkované oblasti. Náš úspěch spočívá v tom, že stovka studentů už ukončila své vysokoškolské vzdělání a již provádějí praxi v Indii, v Coimbatore a každý rok máme Mezinárodní den jógy pro veřejnost a je zde celá řada představení klasické indické hudby.

Naši studenti získávají diplomy, které jsou akreditované ministerstvem, protože v Lotyšsku jsme jednou z několika málo evropských zemí, kde ájurvédští specialisté jsou uznávání. Není to oddělenou specializací, ale další léčebnou metodou, která může být využívána obvodní lékaři, internisty, endokrinologisty, v oblasti výzkumu...

Před měsícem byla publikována, v červenci 2021, studie. Jednalo se o výzkumný článek v odborném magazínu o antibakteriálních a protizánětlivých polyherbálních formulích v léčbě chronických zranění. Zdálo se, že by neměla být ájurvéda na titulku toho článku, ale pak se ten problém vyřešil a článek byl úspěšně publikován.

Rád bych propagoval autentickou ájurvédu, což je velmi důležité - potřebujeme překlady klasických textů. Celá řada klasických textů, včetně saghita, nejsou přeloženy pouze do angličtiny a dalších světových jazyků, mimo Indii, ale také my, Lotyšané, jsme se snažili tyto knihy přeložit do lotyštiny. Tato kniha je poměrně populární, není pouze v lotyštině, ale na dalších stranách vidíte texty sanskrtu. Dokončili jsme výkladový slovník pro základní terminologii v oblasti ájurvédy, jógy a indické klasické hudby. A velmi rád jsem se dozvěděl od pana Geethy Krishnana, že se jedná i o ambici WHO pracovat na těchto překladech a vytvářet mosty mezi tradiční medicínou a moderní vědou, abychom vytvořili novou medicínu 21 století. Tento slovník zahrnoval jednu tisícovku základních termínů. Termíny jsou v sanskrtu, angličtině a lotyštině. A možná se ptáte, proč je tam lotyština? Samozřejmě anglický překlad je mnohem dostupnější, ale důvod je, protože máme mnoho indoevropských slov, takže je tady podobnost mezi lotyšskými slovy a hindštinou, sanskrtem, než v angličtině. To je naše výhoda.

Vím, že čas běží velmi rychle a rád bych závěrem ukázal tento obrázek - jsou zde dva obrázky, které ilustrují nepochopení pohody a spirituální prázdnoty. Jedná se o renesanční obrázky. Duchovní prázdnota k ničemu nevede. Lenost, ve které tak trochu žijeme obzvláště v Evropě, se má transformovat. A naší iniciativou v Praze, iniciativou Platformy je dostat se ven z této situace. Budu velmi potěšen spolupracovat na této síti a na tomto projektu. Děkuji vám.

Zde můžete shlédnout všechny záznamy z Mezinárodního kongresu zdraví 2021 Praha 10. - 12. 9. 2021.

---

Prof. Valdis Pirags, MD

Valdis Pirags, MD v současné době vede projekt webového výkladového sanskrtského slovníku o Ájurvédě a Józe financovaný Lotyšskou univerzitou.

Současně je primářem interní kliniky fakultní nemocnice Paulse Stradiņše v Rize. V letech 2006 až 2009 byl vedoucím Výzkumného konsorcia zaměřeného na hlavní nemoci ovlivňující kvalitu a délku života lotyšské populace a v letech 2009 až 2018 byl vedoucím Lotyšského národního výzkumného programu v oblasti biomedicíny a veřejného zdraví. Byl prezidentem Lotyšské asociace endokrinologie v letech 1999 až 2008, prezidentem Baltské společnosti pro aterosklerózu v letech 2004 až 2006 a jedním ze zakladatelů a členů představenstva Evropské endokrinologické společnosti v letech 2006 až 2009. Je řádným členem Lotyšské akademie věd.

Prof. Pirags vystudoval Lotyšskou lékařskou akademii v roce 1990 a titul Dr. med. získal magna cum laude na Rúrské univerzitě v Bochumi v Německu v roce 1995, kde se začal zajímat o molekulární patogenezi a genetiku multifaktoriálních onemocnění. Po svém návratu do Lotyšska v roce 1996 pokračoval ve své práci na účincích hyperglykémie na buněčné signální dráhy a na genetice diabetu druhého typu. Je držitelem ceny Karla Oberdisse za nejlepší první autorskou publikaci v roce 1996 a ceny Distinguished Research Award od Kuvajtské nadace pro rozvoj věd (KFAS) v roce 2003. V poslední době také pracoval na epidemiologii diabetu v Lotyšsku a na vytvoření Genomové databáze lotyšské populace. V roce 2012 obdržel cenu Paulse Stradiņše od Lotyšské akademie věd.

Dr. Pirags je autorem nebo spoluautorem více než dvou set původních vědeckých článků, kapitol a abstraktů v lotyšských i mezinárodních časopisech. Působí jako recenzent či člen redakčních rad několika mezinárodních lékařských časopisů. Od roku 2003 organizoval několik postgraduálních kurzů klinické endokrinologie Evropské federace endokrinních společností (EFES) a Evropské endokrinologické společnosti (ESE) v celé Evropě.

Profesor Pirags působil jako nezávislý odborník pro hodnocení projektů šestého a sedmého rámcového programu (FP6 a FP7) v Evropské komisi, jako člen Pracovní skupiny pro výzkum skladovaných lidských biologických materiálů v Řídícím výboru pro bioetiku (CDBI-CO-GT2biomat) v Evropské radě, jako člen Fóra manažerů výzkumu v oblasti výzkumu genomu při Evropské komisi a jako člen Výkonného výboru ScanBalt BioRegion. V letech 2006 až 2009 byl členem Výkonného výboru Evropské endokrinologické společnosti a členem Rady evropské asociace pro studium diabetu (EASD).

Vytvořil jedno z předních center klinického výzkumu ve střední a východní Evropě a působil jako člen mezinárodních řídících výborů několika rozsáhlých multicentrických klinických studií diabetu, včetně PROactive, DREAM, ORIGIN, DIRECT, TIDE, TECOS, REWIND, EXSCEL a dalších. Jeho současné zájmy jsou zaměřeny na navrhování farmakogenetických studií zaměřených na personalizovanou léčbu multifaktoriálních onemocnění, zejména diabetu druhého typu. Zúčastnil se konference „Celosvětová výzva – Směrem ke globální iniciativě zaměřené na genově – environmentální interakce cukrovky a obezity u specifických populací“ uspořádané organizací Research & Innovation DG při Evropské komisi v Bruselu. Byl pozvaným odborníkem na zasedáních pracovní skupiny WHO zaměřených na hodnocení dokumentů o praktické aplikaci Ájurvédy, tradiční medicíny Unani a Paňčakarmy v Džajpuru v září 2018 a Jamnagaru v listopadu 2019.